pondělí 26. září 2016

Velké dilema

Když jsem na stránkách Vlněných sester viděla, že se pouštěj do podzimního KALu 2016, hned jsem se chtěla přidat. Tentokrát si vyhlédly Meadow Grass od Heidi Alander. Šátek sám o sobě mě až tak neuchvátil, protože je dost jednoduchý a mohla bych se při tvorbě těla nudit, na druhou stranu bude vypadat hezky v nějakých dobře sladěných odstínech a spodní krajka vypadá nádherně a zajímavě. 

Kdybyste se do něj chtěli pustit, potřebujete dvě příze – 300 metrů hlavní barvy a 140 metrů kontrastní barvy – návod najdete zde. Dá se plést třeba z něčeho tloušťky fingering (4ply), tedy například z Malabriga, které jsem si pořídila při minulé návštěvě Brna. Mám takové to hezké, hodně barevné (a drahé). Nebo mi ještě zbyde nějaký ten Zauberball z Daybreaku, tak že bych využila zbytky? Jenže, co když jich nebude dost?

A pak je tu druhá lákavá varianta. Chtěla jsem se holek zeptat, kdy bude Stephen dělat další KAL, ale nakonec jsem si to vygooglila sama. A tak mám teď dilema. Chtěla bych vyzkoušet nějaký ten mystery KAL, kdy člověk plete něco a přitom sám neví, o co kráčí, na druhou stranu si zase říkám, jestli to nebude nějaká jeho další zběsilost, jaké má v poslední době. Třeba by se mi to ani nemuselo líbit a bylo by mnohem výhodnější koupit si Doodlera, který se mi líbí svým podivným tvarem připomínajícím mušli.

pondělí 19. září 2016

Daybreak pokračování

Je polovina září a Daybreak se mi chýlí ke konci. Na jednu stranu mi to je líto, na druhou stranu si vydechnu úlevou, až bude hotový. Nabyl pořádných rozměrů a pletení po cestě do práce začíná být čím dál náročnější. 

Pořád je sice lehký, ale už se hůř plete vestoje a za chůze. A chce to mít opravdu dvacet minut, abych udělala skoro celou jednu řadu. Navíc šestnáctero opakování série čtyř řad se zdálo téměř nekonečné. A taky to nebyl žádný náročný vzor, takže už jsem se trošku začínala nudit. 

A teď vymýšlím ptákoviny – že bych ze zbytku mohla zkusit udělat podzimní KAL Vlněných sester. Záleží na tom, jestli mám ještě jednoho čokoládového Šopáka (Schoppel Wolle) v rezervě, nebo budu mít případně šátek moc mrňavej, což bych nerada. A taky se těším, až za nějakou dobu vytáhnu jinou přízi, možná tu, ze které jsem původně plánovala uplést Strawberry and Cream od Dropsu a udělám si druhý Daybreak, jedna příze bude hladká a lesklá a druhá chlupatá.

čtvrtek 15. září 2016

Co si chci uplést? Seznam přání 2016

Začala jsem si psát seznam šátků, které se mi líbí, a chci si je uplést, protože na ně jinak pořád koukám dokola. Když se do nich pustím nějak systematicky, jednak mi to bude ubývat a jednak budu spokojená, že si plním svoje sny.

A něco jiného než šátek:
  • Stephenův zvláštní svetr Enchanted Mesa (už mám rozpleteno)
  • německá tunika 1680 metrů (už mám 600 g… 140 m/50 g)
  • tílko z fialového tweedu paní Bovoli (vybrat vzor)
  • Alpacy Drops 123-1 Baby (450 g)

Taky bych si někdy ráda upletla nějakou deku, třeba od Dropsu. Nabízí se například:
  • 124-1 Bohemian Oasis
  • 172-48 Lost and Found (modulové čtverce)
  • 119-43 Mexico (kruhová)
  • 150-54 Log Cabin
  • 162-4 Too Much Fun 

čtvrtek 1. září 2016

Prstové rukavice

Konečně pro vás mám něco nového. Ona už to tedy není tak docela novinka, rukavičky mám hotové už osm měsíců, ale právě se začíná blížit podzim, takže se hodí zveřejnit je až nyní.

Využila jsem na ně jedno nebo dvě (teď si opravdu nevzpomínám) klubíčko Fabelu od DROPSU. A také jejich návod. Dlouhé prstové rukavice byly jasnou volbou – nic takového jsem dosud v obchodech neviděla. Návod najdete zde.


Vlastnosti příze Fabel:
  • ponožková příze s úpravou superwash, lze prát v pračce šetrným programem na 40°C,
  • složení: 75% vlna, 25% polyamid,
  • skupina přízí: A (23 - 26 ok) / 4 ply / fingering,
  • váha/návin: 50 g = cca 205 metrů,
  • doporučená síla jehlic: 3 mm,
  • jen velice omezeně hřeje!,
  • trochu kouše, zejména na předloktí,
  • výhodou je její samovzorování, takže spokojeně pletete z jednoho klubka a vznikají vám krásné vzory – pruhy. Je třeba dát si pozor na to, že budou hezky vidět zejména u takto malých věcí jako rukavice, ponožky, vánoční ozdoby a oblečení či šátky skládané z motivků.

Z pletení jsem měla nejdříve obavy – zatím mám zkušenosti přece jen se šátky, ale když jsem tenkrát zkoušela první (dle návodu paní Andělové), také jsem z toho byla nesvá. Každopádně jsem nechtěla zůstat pouze u šátků, ale posunout se také někam dál. Jak se můžet dočíst na mém povídacím blogu, snažím se občas vystoupit ze své zóny komfortu, tedy toho, co považujeme za dobře známé a bezpečné, a udělat něco nového. Neboť jak ve svém tréninku v Cestě úspěšných řekl Pavel Moric: „Duše žije z nových zážitků.“ 

Ačkoliv mě šátky maximálně baví, je někdy třeba zkusit něco nového, neznámého. Něco, co nám nahání strach. Jen tak zjistíme, na co máme. 

Rukavičky – a zvlášť prstové – pro mě byly opravdovou výzvou. Nejde jen o to, že je potřeba, aby mi dobře padly... na všechny prsty. Ještě jsou dvoje. Kámen úrazu pro mou tvorbu – když musím něco zopakovat, dlouze dokončovat apod. Ale povedlo se, mám dvě rukavičky, parádně mi padnou a jsou moc fajn.

 
Na závěr si dovolím snad jen jedno lehké zklamání – uplést rukavice je tak příšerně jednoduché, že bych to doporučila i téměř začátečníkům. Ano, je trošku otrava se dokolečka vyplétat s prsty, ale naštěstí jich máme jenom deset.